Co poutě přináší a pro koho jsou vhodné...

Významní činitelé pouti:

Poutník (klient) – vypráví příběh, sdílí myšlenky, pocity, témata.

Průvodce – z latinského „cum pane“, tj. společné sdílení, jídlo a kráčení. Naslouchá za slovy a mezi řádky, empaticky vnímá souvislosti, vzniklé situace a pocity. Sleduje a vhodně upozorní na synchronicitu okolní krajiny v celém procesu, spojuje pomyslné body klientova života do smysluplné křivky a předkládá ji k nahlédnutí z nové celistvé perspektivy. Používá techniky dle potřeb poutníka. Nejčastěji reflexi, intuitivní terapii, vědomé naslouchání, prvky koučinku, spirituální praktické cvičení a další.

Příroda – působí svou přirozenou ozdravnou silou, pomáhá v nalezení vnitřního klidu, v procítění energie. Zrcadlí momenty příběhu. Ukazuje možné cesty. V přírodě člověk přirozeně odkládá své životní a profesní role a dostává se tak blíže ke svému nitru, sám k sobě, tím kým skutečně je, tedy uvědomělou lidskou bytostí.

Fyzický pohyb – uvolňuje svalové napětí a postupně se tak uvolňují mentální a duševní procesy. Člověk hlouběji dýchá, čímž okysličuje mozek a nechává spontánně prostor svému podvědomí. Při pohybu je přirozené zůstat bdělý. Tělová paměť je hluboko v nás a mysl je něco na povrchu. Při pouti se intenzivně zapojuje tělo. Proto je pouť tak užitečná a efektivní.


Metoda doprovázené pouti vychází z poznání, že každý člověk je jedinečným expertem na svůj životní příběh a díky empatickému přístupu a nadhledu nezávislého průvodce dokáže objevit svůj osobní zdroj, z kterého může dále čerpat. Průvodce je někdo, kdo vnímá souvislosti, poslouchá mezi řádky, sleduje synchronicitu okolní krajiny, spojuje pomyslné body klientova života do smysluplné křivky a předkládá ji k nahlédnutí z nové perspektivy.


 

Jak probíhá vlastní pouť:

Jdeme cestou dle přání klienta – může jít o přání, kam chceme dojít. Může jít o čistě intuitivní kroky. Většinou se po ponoření do příběhu automaticky přelaďujeme na spontánně vedené kroky.

Povídáme si o životě, o daném tématu. Průvodce se pozorným nasloucháním a vhodně voleným rozhovorem pokouší vysledovat souvislosti života a počátky sdíleného tématu. Jeho úkolem je nahlížet za slova, upozornit na důležité momenty, upozornit na souhru okolní krajiny s celým procesem, dávat zpětnou vazbu a především tvořit podpůrné prostředí celému dění.

Často po sdělení významných momentů jdeme mlčky. Jsou to okamžiky velmi cenné, kdy dochází k vnitřním procesům, usednutí slov a vnitřnímu spojení s vlastními zkušenostmi. Mlčení v přírodě, ať už v sedě či při chůzi, je mlčení, které léčí a které „mluví“ svou silou.

Zařazujeme různá cvičení z oblasti meditačních technik, rituály, prohlubujeme intuici – vše dle potřeby a přání.

Na závěr pouti zpracováváme mapu pouti, kdy shrneme všechny zásadní momenty, ujasníme si prožitky, myšlenky, vzájemnou zpětnou vazbu pro vytříbení prožitého dne.

Pouť je vždy velmi individuální.

Co si poutník odnáší:

Nejvýznamnější jsou vlastní prožitky a získané zkušenosti. Často jde o velmi silné emoce, které se ukládají do tělesné paměti a podvědomí na základě prožitých podnětů. Dále si poutník odnáší své vlastní poznámky, grafickou mapu pouti a případné záznamy dle individuálních potřeb.

Proč poutě fungují:

  • Příběh – vyprávíme-li příběh, dotýkáme se srdcem. Hypotézy a ideály zůstávají na úrovni mysli. Pouť přírodou vypráví příběh.
  • Emoční paměť – prožitky na pouti se ukládají do emoční paměti. Nejsou to teoretická slova, jsou to prožitky. Nepracujeme na úrovni racia, ale na úrovni emocí. Vše se děje zevnitř. Proto si poutník odnáší specifické zpracování stanoveného záměru a také vlastní odpovědi, „jak na to“.
  • Svědek“ života - průvodce je svědkem života pro danou chvíli. Stojí po boku a důvěřuje. Nehodnotí a neřeší za poutníka. Díky tomu, že není ponořen v osobních emocích jako poutník sám a zároveň spolu-sdílí poutníkův proces, dokáže vidět věci z nadhledu a v souvislostech.
  • Přeladění vnímání – chůze přírodou automaticky mění vnímání. Toho nelze dosáhnout při žádném pohovoru s odborníkem u stolu nebo se sebelepším mentorem u tabule.

Komu jsou doprovázené poutě určeny:

Pro všechny, kdo chtějí ve svém životě něco změnit či se pustit do něčeho nového.
Doprovázené poutě jsou vhodné pro každého, kdo nechce a nepotřebuje klasickou terapii, ale:

•  potřebuje si ujasnit momentální životní situaci a blízkého bezprostředního okolí
•  nachází se v nějakém zlomovém období (profesní směr, osobní křižovatky, změny v rodině či stavu, projektu atp.)
  nalezení svého potenciálu, osobního daru, popř. poslání a jeho uplatnění
  naplnění a realizace svých snů a cílů
  nalezení a znovu objevení osobní vize
  nalezení nové inspirace, vyšších cílů
  spojení se sebou samým, procítění JEDNOty
  zastavení se v běhu života, nadhled nad proběhlým životním obdobím
  prevence a zamezení procesu vyhoření osobnosti
  touha po osobním rozvoji a možnosti růst
  životní prosperita na všech úrovních